Moje dítě se bojí injekcí. Co s tím?

Čekárna u lékaře. Emilka sedí vedle mě, drží mě za ruku a já cítím, jak se jí potí dlaň. Ještě jsme ani nevešly dovnitř a ona se třese. Pamatuji si to doslova — tu bezmoc, kdy nevíš, co říct. „Nebude to bolet" nefunguje. „Buď statečná" taky ne. Co tedy?

Proč strach z jehly je tak silný

Strach z injekcí je jeden z nejrozšířenějších dětských strachů — a má biologický základ. Mozek vnímá jehlu jako hrozbu proniknutí do těla. Je to instinkt, ne rozmar. Říkat dítěti „nedělej scény" je jako říkat mu „přestaň dýchat". Prostě to nejde silou vůle.

To, co funguje, je jiné — změnit způsob, jakým dítě celou situaci vnímá. A přesně na to je Emilčin kouzelný štít.

Co dělat před návštěvou lékaře

Několik dní předem přečtěte pohádku o kouzelném štítu. Nenechávejte to na den před — mozek potřebuje čas, aby si nový vzorec uložil. Ideálně 3–5 dní předem, klidně opakovaně.

Po pohádce si spolu vyzkoušejte „kouzelný štít" — fyzické gesto, které dítě použije u lékaře. Může to být stisknutí ruky, ruka na srdci, nebo cokoliv, co dítě samo vybere. Důležité je, aby gesto bylo jeho.

Přímo u lékaře

Těsně před výkonem připomeň dítěti kouzelný štít: „Vzpomínáš na Emilku? Udělej ten kouzelný štít." Nekomentuj jehlu, nepopisuj co bude. Jen přesměruj pozornost.

Během výkonu mluv klidně — o čemkoliv jiném. O tom, co budete dělat potom. O oblíbeném jídle. O pohádce. Tvůj hlas je kotva. Klidný hlas = klidnější tělo.

A po výkonu — oslav to! Ne „vidíš, nebálo se" (to by podpořilo, že se bát mělo smysl), ale: „Podívej se, jak jsi to zvládla! Tvůj štít fungoval."

Co když to nestačí?

U některých dětí je strach z jehel velmi intenzivní — mluvíme o opravdové fobii, která způsobuje záchvaty paniky. V takovém případě pohádka může pomoct, ale nestačí jako jediný nástroj. Neboj se požádat dětského psychologa o pomoc. Není v tom nic špatného.

Ale pro většinu dětí s běžným strachem z jehly — pohádka, opakování, kouzelné gesto a klidná maminka jsou mocná kombinace. Vím to z vlastní zkušenosti.